4. kapitola

7. září 2008 v 18:49 | Sallema |  Vzhůru nohama
 Tak a  zbatek není dopsaný

Jakmile odešla ošetřovatelka z pokoje, ve kterém ležel Harry tak si ji pozval Tobey do salonku, který byl nejblíže tomu pokoji, aby mohli v klidu probrat jeho stav.
"Tak, co jsi zjistila Gábi?" zeptala se netrpělivě Sharpey, která si jej oblíbila.
"Jeho zranění jsou těžká, a proto jsem jej musela nechat upadnout do bezvědomí. Nezjistila jsem, co všechno na něj bylo použito za kouzla, ale můžu říct, že ten kdo to udělal tak by si zasloužil smrt," řekla tiše.
"Proč, to je to tak vážné?" zeptal se Tobey, který seděl tiše v křesle naproti krbu.
"Ano, je to velice vážné, ani nevím, jaké to bude mít následky. Raději zavolám Severuse, jestli by mi nějak nepomohl, protože se může ještě jeho stav zhoršit," informovala ministra kouzel.
"Dobře jdi za Severusem a přiveď ho. Harry je jeho oblíbený žák, to vím od Draca, a vždycky mu pomohl," řekl ženě a pokynul jí, že, může použít jejich krb. A tak udělala a oni měli mezitím čas na přemýšlení, co může být Harrymu.
V kanceláři mistra kouzel v Austrálii.
"Kevine, pojď sem," řekl Lucius hned po příchodu do své kanceláře, obrazu, který udržoval kontakt mezi ním a jeho ochrankou. Pořád myslel na to, jestli někdy spatří svého syna, který byl tolik let nezvěstný. Netušil, však že chvíle jeho nalezení se blíží, protože ti, co ho unesli, zapomněli na to, že v době po jedenácti letech od unesení pomine kouzlo, které bránilo rodičům najít syna.
"Ano, Luciusi. Potřeboval jsi něco," zeptal se Kevin hned, jak přišel do kanceláře. Bylo vidět, že ministr je utrápený.
"Ano. Říct ti, že pojedeme zítra večer kolem šesté hodiny, to bys měl být i s tvou dcerou připraven k odchodu, ale nevím ještě, v kolik hodin bude připojen letax, ale sbalte si už věci, aby vás nic nepřekvapilo" řekl Lucius svému podřízenému, který mu byl spíše přítelem.
"Dobře, kdyby byl nějaký problém tak přijdu za tebou. Jo asi před deseti minutami přišel dopis z Anglie, že s tebou chce mluvit ministr," řekl a odešel z kanceláře, aby napsal své manželce, aby dohlédla na to, že zítra bude mít Kelly sbaleno a budeš připravena do Anglie a Bradavic. Domů se nemohl dostat dříve než zítra, protože musel vést akci proti nebezpečnému vězni, který utekl z Azkabanu.
Lucius si dopis přečetl a letaxem se dostal do bratrovy kanceláře.
Lucius v kanceláři na anglickém ministerstvu.
"Máme tady problém, a potřebuji, abyste přijeli, co nejdříve, protože na to nestačím a musím říct, budete šťastní ty i Cissa," řekl.
"Dobře jsem moc zvědavý. Přijedeme asi zítra kolem šesté hodiny i s Kelly a Kevinem," řekl Lucius.
"V pořádku, pokoje jsou už stejně připraveny. A Cissa může u nás zůstat bydlet, aby nemusela letaxem tak daleko," řekl a čekal na reakci svého bratra.
"Dobře určitě ti bude moc vděčná. Takže jestli nebudu mít nic na práci tak po šesté hodině," řekl a chystal se k odchodu, ale Tobey jej zastavil.
"Možná pro vás to, co uvidíte, bude tak trochu šok, ale uvidíme, jestli je to pravda až třicátého," dopověděl a pokynul bratrovi, že už může jít domů. Tedy spíš zpátky do práce.
Druhý den ráno, byla Cissa docela nervózní, protože se měla vrátit do země, kde bylo skryto tolik bolestných vzpomínek. Hlavně si myslela, že tam někde je ukryt její syn, kterého jí unesli. Vracela se tam po jedenácti letech neustálého hledání a strachu, jestli její syn žije. Doufala, že je v pořádku a v bezpečí. Jenom doufala, že se nedostal do rukou smrtijedů a nebo samotného Voldemorta. Chtěla jej vychovat, aby s ním mohla žít, sdílet radost, strasti, problémy života a on se tímto musel protloukat sám bez pomoci blízkého člověka.
Vstala z křesla a vyšla na zahradu, kde zpívali ptáčci jejich nádhernou píseň a ona jí rozuměla. Byla to její oblíbená Carpe diem, píseň českého mudlovského hudebníka.
Nadešel asi poslední den,
podívej celá planeta blázní
A já neuroním ani slzu pro ni
Jenom zamknu dům
A půjdu po kolejích až na konečnou
Hle jak mám krok vojenský rázný
A nezastavím ani na červenou
Natruc předpisům
Tak tady mně máš
Dnes můžeš říkat klidně, co chceš
Zbylo tak málo slov
Tak málo vět co nelžou
Tak už si nebudeme hrát na román
Šetři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví
Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno, co mám
Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull
Ať platí aspoň dnes, co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid
A nemám chuť snít co by bylo dál.
Tak tady mně máš
Dnes můžeš říkat klidně, co chceš
Zbylo tak málo slov
Tak málo vět co nelžou
Tato písnička byla její oblíbená díky tomu, že když byla v Čechách u hrobu své matky, kterou zde pohřbila tak byl pohřeb a slyšela ji a nikdy jí nevypadla ze srdce. Carpe diem jinak užívej dne. Ano musela se vzchopit, aby nebyla sama. Vzchopila se a pochopila, že když bude truchlit tak ničemu nepomůže truchlení, ale síla se vzchopit a jít dál. Na zahradě byla dlouho, skoro až do tří hodin odpoledne a oddávala se pocitům, které ji obklopovaly, povolila uzdu své moci a v jejím okolí se objevovaly zvláštní výboje magie, protože byla ze starobylého rodu kouzelníků. Její matka byla z rodu francouzských rytířů, kteří byli obdarováni magií. Byl to rod de Boucicaut. Jejíž první známý člověk byl Jean de Boucicaut. Její syn byli poslední přímí potomci tohoto rodu, protože Belatrix , Sirius a ani Regulus nemají potomky. To zjistila díky tomu, že pořád mohla ovládat své schopnosti. A její syn na to nepřišel. Lucius věděl, že má zvláštní moc, ale nevěděl, co je jejím podkladem a nikdy moc nepátral po její minulosti. Její magie proudila okolím a byla to nádherná podívaná pro ty, kteří dokázali vnímat magii jako věc schopnost zároveň a ne jenom jako jednu věc. Jakmile odbila na hodinách čtvrtá hodina odpolední tak přestala a šla domů, celá vyčerpaná, ale uvolněná, protože magii neuvolňovala dlouho a proto její pocity byly silnější než jindy. Celou dobu v ní proudilo tolik moci, že se dostaly na povrch ty nejsilnější vzpomínky, které zažila. Oči měla zarudlé pláčem a v nich byla vidět bolest.
Doma si zmenšila kufry, které si brala. Měla v nich knihy, lektvary, oblečení a rodovou kroniku, ve které byla zapsána jména všech potomků a jejich schopnosti, protože kdyby se nalezl Damien musela být připravena. Po chvíli se k ní domů odletaxoval Kelly Pablová a její matka Victorie, které si řekly, že dojdou dříve, aby si mohly popovídat. A zbývalo pouze čekat na to ať mohou jít do Anglie, protože Kevin a Lucius měli přijít až v šest hodin večer.
"Kelly jak se těšíš do Bradavic?" zeptala se Cissa.
"Moc teto," odpověděla jí. A tímto se rozvázal rozhovor, který skončil, jakmile oba muži přišli. A úderem šesté hodiny se pět lidí odletaxovalo do Anglie se slovy, "Malfoyovo panství," kde se zjistí spoustu věcí, které ani nemohli tušit, že se stanou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama