2.Škola

7. září 2008 v 19:46 | Sallema
Od této kapitoly budu Harryho oslovovat jako Nema,
protože by to bylo blbé psát, že to mluví Harry a ostatní ho oslovují jinak.

"Výborně, výborně. Je pravda, co o vás říkal ředitel. Myslím, že není problém vás přijmout na tuto školu,"usmál se učitel. "Teď pojďte do hradu, jděte k Zacovi a tan vás zavede do přijímací místnosti, ve které počkáte na ostatní studenty."
Chlapci prošli bránou a pokračovali po cestě k hradu ještě většímu než Bradavice, nebo kterýkoliv hrad jaký znali. Byli okouzleni a taky nevěděli, co bude dál. Věděli jen to, co jim řekli ti, kteří je vyzvedli. Nemo věděl samozřejmě víc než Taran, protože se znal s jedním z učitelů, už od svých desíti let. Byl to Tantus, vlastně to byla jeho přezdívka, aby mohli dělat zmatek ve světě. Jak kouzel tak mudlů. Byli to oba vážení lidé světa kouzel. Nakonec došli k hradu a vešli dovnitř. Uviděli stůl u, kterého seděl mladík, kterému bylo asi dvacet pět let.
"Ahoj, kde je tu přijímací místnost?" zeptal se Taran, který byl pozorný a pozoroval Nemo
"Jé dneska vás je nějak hodně," podivil se kluk, který seděl u stolu a četl si noviny. "Dobře kluci, zavedu vás tam. Bude to asi nejvíce naplněný ročník." Řekl a vedl je spletitými chodbami, které neměli snad žádný konec.
Mezitím než oni a ostatní žáci došli do hradu a všichni profesoři se dostali do příjicí místnosti.
V Bradavicích, ze kterých odešel Harry Potter, jeden z šampionů turnaje tří kouzelníků. Vlastně i jeho vítěz. Přemožitel Voldemorta, který zase začne zužovat Anglii, a všichni doufali, že se tomu nějak zabrání. Zabrání znovu tomu, co se stalo před lety. Málem padla stran a dobra při první válce, ale ředitel Bradavic jim dával naději a vyplatilo se to, ale teď jejich naděje zmizela jako pára nad hrncem. Co jiného začalo než zmatek. Všichni byli hotoví z toho, že odešla největší hvězda světa kouzel. Smrtijedi mohli zase začít útočit, mohli zase být se svým pánem. Ale netušili, že se znovu poslední čtyři roky vyučuje na škole, která byla zkázou pro všechny kouzelníky, kteří stáli na straně Voldemorta a jakýkoliv příslušníků černé magie. Byla to škola, ze které vycházeli jen ti nejlepší žáci. Jmenovala se Utah vetus veritas.
Zpátky u Nema a Tarana. Došli do místnosti, kde už sedělo asi padesát studentů v jejich věku. Byli z různých zemí světa a sešli se zrovna tady. Na této škole, kde si žáky vybírá sám ředitel, kterým je sice upír, ale už i tak nedokázal nikomu ublížit. Byl jím sám nechvalně známý Hrabě de Monte Christo (toto bylo první jméno, které mě napadloJ). Dneska má nastoupit dalších deset studentů, kteří jsou ze všech koutů světa. Našli se tu lidé často s podobným osudem, někdy i příbuzní nebo lidé, kteří se nenávidí nebo milují. Bylo to místo, kterému, někteří říkají ráj jiní peklo, ale všichni, kteří vyšli tuto školu, byli spokojeni a málokdo se nedokázal postavit nejlepším čarodějům.
Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel muž v hábitu, který byl pošitý třpytivými flitry, které dodávaly černé barvě ještě větší tajemnost, než už měla. Byl to ředitel školy, která měla tradici ve světě. Podíval se po žácích, kteří měli začít nebo už začali studovat tuto školu. Pamatoval si na každého, kterého učil. Byl sám s každým studentem na pohovoru, který probíhal druhý den po jejich nástupu do této školy. Dveře se s hlasitým prásknutím zavřely a nechali všechny zavřené.
Ředitel se rozhodl, že zase spustí svůj proslov, na který si musíte počkat do další kapitoly. JJ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mia.sweet Mia.sweet | Web | 7. září 2008 v 19:57 | Reagovat

Ahojky, prosím hlásni pro Mia.sweet tady:

http://weushkaaa.blog.cz/0809/finale

Děkuju moc :o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama