1. Nástupiště

7. září 2008 v 19:13 | Sallema |  Oběť života
Povídka, kterou jste znali pod názvem XXX.

1)
"Mami, už se tam tak těším. Mám vás ráda," řekla dívka s ohnivě rudými vlasy svým rodičům, ale neřekla to s láskou, ale s nenávistí. První věta byla pravdivá, ale ta druhá ne.
"Dobře Lilian. Piš nám a uč se," řekla ji laskavě matka, kterou ani na moment nenapadlo, že její dcera je nenávidí.
2)
Na rozdíl od ní jiný chlapec s černými delšími vlasy říkal to samé, ale s láskou, která byla v této rodině neznámá. Až on jim otevřel oči a řekl co je to láska.
"Siriusi, to zvládneš. Budeme ti psát, a ty piš nám. Kdybys měl nějaký problém tak to řekni Trix, ta ti určitě ráda pomůže," řekla Tereza Blacková svému synovi, a otočila se na svou neteř, která jela do Bradavic podruhé.
"Jistě tetičko, pomůžu mu ráda,"odpověděla s úsměvem Trix.
3)
Další rodina, která se loučila se svým dítětem, byla rodina Potterových, jejíž syn jel do Bradavic poprvé, ale předtím už chodil do kouzelnické školy a tam prováděl samé lumpárny, ale byl nejlepším žákem v ročníku.
"Jimmy, ne že zase budeme dostávat od ředitele každý den dopis ohledně tvého chování," řekla mu Melisa Potterová.
"Ale Lis, vždyť ty vtípky nebyly zase tak hrozné," zastával se svého syna Diego, který sám vždycky dělal ve škole takové vtípky.
"Jo, ale neměl by se nechat nachytat. Piš nám a nezlob," objala ho Melisa a po ní i Diego.
"Jasně mami, budu a budu se snažit být hodný," řekl trochu se smíchem James.
4)
Další rodina, byla zvláštní, bála se, aby jejich syn mohl vůbec nastoupit do Bradavic, ale nakonec ředitel povolil a tak i Remus Lupin mohl klidně nastoupit do Bradavické školy čar a kouzel.
"Remusi, neprořekni se nikde, dávej pozor. Když bude někdo zlobit, snaž se je krotit, protože se i tady dbá na chování žáků," řekla Remusovi jeho matka Laura.
"Však on se o to postará Lauro. Neboj se, úplněk je bude až za dva týdny, já za tebou přijdu a budu tam v mojí podobě zvěromága,"řekl mu Matthew Lupin.
"Jasně tati, nikdo se nikdy nedozví, že jsem," řekl a ztlumil hlas a dodal, "vlkodlak," a pousmál se.
5)
Poslední zajímavou rodinou byla rodina Snapeových, kteří už jednoho syna vyprovázely do Bradavic loni, ale letos jel jejich druhý syn, kterého si adoptovali.
"Seve, dávej pozor, má letos jít plno dětí ze školy v Londýně, jak jsem se dozvěděla." Řekla mu Arabella Snapeová, velice milá paní, která byla ráda, že má dva tak nadané syny i když jednoho nevlastního.
"Neboj, budu, ale jen nevím, jestli by nebylo dobré jít někam jinam," řekl váhavě černovlasý mladík.
"Neboj, já ti klidně pomůžu," obrátil se na něj jeho nevlastní bratr, který se mu ani trochu nepodobal.
"Díky, za dodání odvahy, brácho. Ahoj mami," řekl a objal ji.
A jako všechny děti nastoupil do vlaku, ve kterém si chtěl najít místo na sezení. Vyklonil se z okna a spolu s jinými se vyklonil a zamával svým rodičům, příbuzným, přátelům.
Všichni žáci, kteří letos jeli do této školy, doufali, že až se vrátí, budou moci komu říct své zážitky, problémy. Ale nejen to budou vyspělejší a moudřejší než teď. To se, ale teprve uvidí, jestli budou stejní anebo jestli budou jiní. Kdo ví?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama